10 poselství sama sobě do nového roku

1. Tvoje chyby tě loni celkem dost naučily. Zkus zauvažovat, že příští rok taky nějaké uděláš.
2. Zítřek asi bude, je jen malá pravděpodobnost, že ne. I tak ale nepromarni v příštím roce každý dnešek. A promarnit – to je pocit, nikoliv činnost. Klidně se celý den válej, když na to přijde.
3. Někdy nebudeš mít na vybranou – pak je dobrý prostě zkusit nechat věci, ať se samy stanou, všechno nemáme ve své moci. 
4. Zkus trávit co nejvíc času s lidmi, s nimiž si můžeš říct cokoliv. Nebo s nimi nemusíš říkat nic. Pocitově je to skoro na stejno, obojí chceš.
5. Když budeš mluvit s lidmi jako s nejmilejšími a nejkrásnějšími lidmi na zemi, přispěješ k tomu, že si tak částečně začnou sami připadat. A všichni si chceme takhle připadat, o tom přece něco víš. Udělej to pro sebe i pro ně.
6. Když budeš občas sdílet, jak trapná, smutná, úzkostná, vystrašená nebo selhávající si někdy připadáš – bude to lidem spíš sympatický, než naopak. Většina z nich si hodně dní v roce připadá stejně jako ty. A většina z nás je na tyhle pocity sama, sdílet se znamená na to sám nebýt – a víš, jak je to dobrý.
7. Pomáhej, kde je to třeba, ale zkus zároveň nevyměnit sebe za cokoliv jiného. Už si přece párkrát poznala, že se to nevyplácí.
8. Chodit včas spát, dobře jíst, trochu se hýbat a každou skleničku vína prokládat skleničkou vody – to není jen iluze a instantní návod na spokojenost, to je základ (tvoje vrásky a kruhy pod očima by ostatně mohly vyprávět).
9. Ptej se sama sebe, jestli máš se sebou aspoň z poloviny takový soucit, jako s ostatními kolem sebe. Pokud je odpověď ne, víš, co máš dělat.
10. Když nepůjdeš na Nový rok na hřbitov, představa, že ti to tví blízcí zemřelí odpustí, ti pomůže víc, než představa, že ne. Věř mi.

Autor: Hana Křížová